Dvě věže
První část knihy Dvě věže líčila činy celé Družiny po rozbití Spolešenstva Prstenu. Vyprávělo se o Boromirově smrti a o jeho pohřbu v člunu svěřeném Rauroským vodopádům, o zajetí Smělmíra a Peregrina skřetími vojáky - z nichž byli někteří ve službách Temného pána z Mordoru, jiní ve službách zrádného Sarumana ze Železného pasu -, kteří je přes Rohanské pláně vlekli k Železnému pasu, a o jejich pronásledování Aragornem Legolasem a Gimlim.
Potom se objevili Rohanští jezdci. Oddíl jezdců vedený maršálem Éomerem obklíčil skřety na kraji lesa Farngornu a pobil je, ale hobiti unikli do lesa a tam se setkali s entem Stromovousem, tajným pánem Farngornu. V jeho společnosti byli svědky procitnutí hněvu pastýřů stromů a jejich pochodu na Železný pas.
Mezitím
se Aragorn a jeho druhové setkali s Éomerem, vracejícím se z bitvy.
Dostali od něj koně a jeli k lesu. Při marném pátrání po hobitech se
tam opět setkali s Gandalfem, který se vrátil ze smrti jako Bílý
jezdec, zatím přestrojený v šedi. Jeli s ním přes Rohan do síní
Théodena, krále Marky, kde Gandalf uzdravil zestárlého krále a
osvobodil ho z kouzel zlého rádce Červivce, tajného spojence
Sarumanova. Potom jeli s králem a jeho vojskem proti armádě Železného
pasu a dobily nad ní zoufalého vítězství u Hlásky. Gandalf je pak
odvedl k Železnému pasu, kde našli velkou pevnost rozbořenou pastýři
stromů a Sarumana s Červivcem obklíčené v nedobytném Orthanku.
V
rozmluvě přede dveřmi Saruman odmítl litovat a Gandalf jej sesadil a
zlomil jeho hůl. Ponechal ho pod dohledem entů. Červivec mrštil z
vysokého okna po Gandalfovi kamenem, ale ten jej nezasáhl a byl sebrán
Pipinem. Ukázalo se, že je to jeden ze zbylých palantírů, Vidoucích
kamenů z Númenoru. Později v noci podlehl Pipin lákadlu kamene, ukradl
jej a podíval se do něj. Tak se odhalil Sauronovi.
Druhá část obrátila pozornost k Frodovi a Samovi, ztraceným v nehostinné vysočině Emyn Muil. Vyprávěla, jak se dostali z kopců a byli dostiženi Sméagolem - Glumem a jak Frodo Gluma zkrotil a téměř překonal zlobu, takže je Glum provedl Mrtvými močály a zpustlými kraji k Morannonu, Černé bráně na severu země Mordor.
Nebylo možné tudy vstoupit a Frodo přijal Glumovu radu: hledat ,,tajný vchod" , o němž Glum věděl, daleko na jihu Hor stínu, západní hradby Mordoru. Cestou tam je zajal vyzvědný oddíl Gondorských, vedený Boromirovým bratrem Faramirem. Faramir odhalil jejich poslání, ale odolal pokušení, jemuž Boromir podlehl, a vypravil je na poslední část jejich pouti k Cirith Ungolu, Pavoučímu průsmyku, přestože je varoval, že je to smrtelně nebezpečné místo, o němž jim Glum neřekl všechno, co věděl. Právě když došli na Křižovatku a dali se cestou k ohavnému městu Minas Morgul, z Mordoru se vyvalila velká tma a pokryla všechny země. Pak Sauron vyslal své první vojsko, vedené černým králem Prstenových přízraků. Válka o Prsten začala.
Glum dovedl hobity k tajné cestě, která se vyhýbala Minas Morgul. Nakonec došli k Cirith Ungolu. Tam se Glum obrátil zpět ke zlu a pokusil se je zradit obludné strážkyni průsmyku Odule. Plány mu zkazilo hrdinství Samvěda, který odrazil jeho útok a ranil Odulu.
Frodo, ušknutý Odulou, leží na pohled mrtvý: poslání buď skončí pohromou, nebo musí Sam opustit svého pána. Posléze vezme Prsten a pokusí se pokračovat ve výpravě sám. Ale právě když se chystá přejít do Mordoru, vyjdou skřeti z Minas Morgul a z věže v Cirith Ungolu, která střeží temeno průsmyku. Samvěd, chráněný Prstenem, se od skřetů dozví, že Frodo není mrtev, ale omámen. Příliš pozdě se vrhá za nimi. Skřeti odnesou Frodovo tělo tunelem k zadní bráně své věže. Když se řinčivě zabouchne, Sam před ní omdlí.
Náhledy fotografií ze složky Dvě věže
pánprstenú
(Adela, 29. 6. 2007 17:57)